|
|
Vliv pupalkovéh oleje na vybrané fyziologické parametry plnokrevných koní v tréninkové zátěži
Mikešová, Kateřina ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Náročný trénink zvyšuje nároky tkáně na kyslík a buněčné dýchání, což následně vede k tvorbě tzv. volných radikálů a reaktivních forem kyslíku. Příliš vysoká produkce oxidantů přechází v tzv. oxidační stres, který způsobuje poškození tkání a metabolické změny ovlivňující výkon. Obranný systém zmírňující působení účinků oxidačního stresu představují tzv. antioxidanty, včetně non-enzymatických a enzymatických složek. A právě antioxidační účinek pupalkového oleje (EPO) byl předmětem této předkládané práce. V rámci ní byla vybrána skupina deseti klinicky zdravých dostihových koní, jež byla vystavována po celou dobu osmitýdenního experimentu pravidelnému tréninkovému schématu. Osm týdnu před započetím experimentu byla koním podávána krmná dávka, jež během experimentu byla navíc obohacena o přídavek 150 ml pupalkového oleje. Celková antioxidační odezva byla vyhodnocována na základě hodnot sledovaných parametrů (TBARS, kyselina močová, aspartátaminotransferáza, kreatinkináza, triacylglyceroly a neesterifikované mastné kyseliny) získávaných prostřednictvím krevních odběrů. Průměrné hodnoty TAS po suplementaci EPO se postupně navyšovaly a byly detekovány na podstatně vyšších úrovních v porovnání s kontrolou v šestém týdnu. Koncentrace TBARS se naopak významně snížila ve srovnání s kontrolou. Činnost AST a CK kolísaly, avšak žádná hodnota nebyla prokázána v souvislosti se svalovou homeostází. Současné výsledky dokazují, že celková antioxidační aktivita plnokrevníků, kteří byli krmeni krmnou dávkou obohacenou EPO, byla značně vyšší, což napomáhá stabilizovat propustnost svalové membrány u koní vystavovaných plnému zatížení.
|
|
|
Příprava a využití rekreačních a sportovních koní
KOČANDRLOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a využitím rekreačních a sportovních koní. Rekreační koně slouží pro zábavu, na vyjížďky, popřípadě na hobby závody. Sportovní koně (parkuroví, drezurní) jsou zaměřeni na určitou disciplínu, ve které závodí. V praktické části jsou sledovány pracovní a klidové aktivity koní rekreačních, parkurových a drezurních. Předmětem pozorování byl režim koní v měsících květen až srpen. V činnosti koní je vyhodnoceno procentuální rozložení práce: 1. v terénu 2. přiježďování 3. skoková práce 4. na lonži 5. ve volnosti 6. závody 7. odpočinek koní. V detailním rozpracování je pak možno vidět, kolik průměrně hodin za sledované období koně jednotlivých skupin danou aktivitou strávili. Podrobným sledováním bylo zjištěno, že nejčastější pohybovou aktivitou rekreačních koní je práce v terénu (11 dní/kůň/měsíc). U sportovních koní je nejčastější aktivitou přiježďování (parkuroví 7,8 dní/kůň/měsíc, drezurní 7,9 dní/kůň/měsíc). Nejméně je pracováno se všemi skupinami ve volnosti (rekreační 0,1 dní/kůň/měsíc, parkuroví 0,3 dní/kůň/měsíc, drezurní 0,1 dní/kůň/měsíc).
|
|
|
Výskyt poruch pohybového aparátu u sportovních koní
ŠTĚRBA, Jakub
Cílem práce bylo vyhodnotit výskyt poruch pohybového aparátu u sportovních koní. Stav pohybového aparátu je pro sportovního koně jedním z určujících faktorů jeho výkonnosti, tudíţ i velmi důleţitý pro ekonomiku chovu. Výskyt poruch není důleţitý jen pro jednoho daného jedince, ale lze jej pouţít např. jako genetickou informaci, nebo jako ukazatel managementu odchovu. Byly sledovány výsledky celkem 151 koní, ve věku 3-24 let. U kaţdého koně bylo hodnoceno celkem 10 rentgenových snímků. V zhledem k četnosti a významu se největší důraz kladl na výskyt a stupeň změn člunkové kosti (podotrochlóza) a v hlezenním kloubu (špánek). V menším měřítku na výskyt jiných změn. Z výsledků vyplynulo, ţe pouze u 11% sledovaných koní nebyla nalezena ţádná porucha, ve zbylých 89% byla nalezena alespoň jedna z poruch. U 83% byla nalezena porucha na člunkové kosti a u 52% v hlezenním kloubu.
|
host ::
RSS.